Beach Attack - Gladiators Beroun

1:2

Ave Beach attack, morituri from Beroun te salutant

Tradiční sestava, tradiční hra, tradiční vývoj, tradiční konec. Jenom sedm polních odvážlivců se rozhodlo před Vojtěchem postavit nejlepšímu týmu skupiny, který do té doby s bilancí 4-1-0 a skóre 31:4 mířil do sedmé soutěže. Ačkoliv naše dosavadní bilance byla horší, do sedmé ligy jsme chtěli mířit a snad míříme stále. Slovy sportovních komentátorů, šlo o zkřížení mečů dvou aspirantů na postup.

Na hřišti nás soupeř nejprve překvapil svým mládím, posléze i předváděnou hrou a hlavně schopností z každé standartní situace vystrašiti obranu i Vojtěcha. Ve vzduchu tedy vládly antické stíhačky, povrch hřiště ale byl přízniv i příbuzný nám a my rozhodli jsme se toho využít. Několik prvních útoků skončilo sice na na bázi pos... přihrávky, brance soupeře chráněné brankářem který i vůči tomu našemu byl legrační, jsme se však pomalu blížili. Vyvrcholení naší snahy přišlo v 25. minutě, když Svoboda Štěpán zatáhl po straně míč a přes několik doteků našich hráčů i soupeřů dostal k Vítu Freedomovi, který potvrdil své kanonýrské kvality a zadělal na tabulkové překvapení. Optimismus který se vlil do našich žil nám pak pomohl ovládnout zbývající dobu do konce poločasu, nicméně další gól se již neurodil.

Velmi rychle se začaly ztrácet síly nabyté o přestávce v tempu, které v zájmu srovnání skóre gladiátoři rozjeli v druhém poločase. Vysunutým presingem nás nutili hledat neexistující ofenzivní hroty, eventuelně posílat balóny našim fanouškům do zámezí. Chvilkově se tento útok na suverenitu naší defenzívy přežít dal, nicméně po pětiminutovém vysilujícím boji naši zadáci faulovali a přímý kop z nebezpečné vzdálenosti soupeř kopem pod zdí, ve které si vyskočilo nemehlo Vincent, vyrovnal na 1:1. Deprese která na nás padla byla slovy nepopsatelná. Několik jedinců se sice snažilo vým vyburcovat, obzvlášť vynikl ultrapravicový činitel na lavičce týmu, který bez přestání vyluzoval zvuky jako : jedeeeem eteeeeeeeeeeeeeek, nicméně tým se zvedal jen velmi těžko. Paradoxně nejvíce dolehla obdržená branka na nejzkušenějšího hráče Zelenku, který se sice chtěl pokusit vstřelit gól hned z odkopu, jenomže za brankáře, který jeho pokus stejnak chytil, považoval vysunutého centra soupeře, který nám po krátkem běhu vstřelil druhý gól a posunul tak naše postupové ambice do oblasti teorií. 

Zatímco do zhruba čtyřicáté minuty si svoji polívčičku přihřívala defenzíva, zbytek zápasu po druhém gólu si Vojtěch v naší brance mohl dát téměř padla. V rychlém sledu se na Gladiatory valily naše útoky, gól bohužel nevstřelil ani Svoboda, ani Svoboda. Několikrát chyběla jenom kousek, obvykle jedna z instancí : krok, míň geniální brankář soupeře, štěstí, nebo alespoň jedná pravá noha u střelce, nicméně ze spousty střeleckých pozic do velké brány Liškovy balón cestu nenašel. Když ani spící střelec Exner nedal a kouzlo Jany na Petra nezapůsobilo, bylo na nás abychom přijali porážku.

Soupeř sice ocenil náš výkon zdviženým palcem a pozitivním hodnocením naší hry, nicméně body nám to nenahradilo. 

Ponaučení ze zápasu: Zeď, která skáče nestojí.

Branky: